Kubismus (1907 – 1914, vznikl v Paříži · od slova: cubus = KOSTKY / KRYCHLE) je avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které pojímá výtvarné umění revolučním způsobem. Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně.
FÁZE KUBISMU:
GEOMETRICKÝ (1907 – 1909)
zjednodušení předmětů na základní geometrické tvary
vyloučení perspektivy a tvaru; mnohopohledovost
ANALYTICKÝ (1910 – 1912)
abstraktnější, rozbíjí předměty v ploše na části
přenáší různé pohledy do jedné plochy
předměty ztrácí svou podobu
vnášení detailů, které by pomohlo dešifrovat objekt – část figury, houslové kolíky
vzniká koláž, vytrácí se barevnost (šedá, okr) chybí perspektiva, obrys
SYNTETICKÝ (1912 – 1914)
navrácení ztraceného tvaru objektu
zjednodušují se tvary, zdůrazňují se nejdůležitější vlastnosti – vede k syntéze
spojení dříve rozbitých ploch
obrys předmětu, návrat barevnosti, která není závislá na realitě