Pro další vlnu klasicismu, kterou přinesl Napoleon Bonaparte a napoleonské války se užívá označení empír (z franc. empire, císařství).
Empír [em-] nebo empir [ampír], zvaný také císařský sloh, označuje sloh období klasicismu, který se rozšířil z Francie začátkem 19. století, za vlády Napoleona Bonaparte. Sloh se uplatnil především v architektuře a v designu oblečení, nábytku i různých uměleckých předmětů.
Empír pompézně a alegoricky zpodobňoval Napoleonova tažení a vítězství.
Empír pochází z latinského slova "empire". Vznikl na počátku 19. století jako vrcholná forma klasicismu. Téměř dokonale kopíroval antické stavby, neboť antická kultura byla považována za vrchol slohové a stavitelské dokonalosti.
sloh napoleonské doby (u nás zhruba 1805-25) vycházející z klasicizmu, napodobující ant. stavby