Architektonicky významné budovy druhé poloviny 20. století 

Architektura druhé poloviny 20.století

Moderní architekturu přijalo mnoho vlivných architektů a teoretiků architektury, ačkoliv v první polovině

Andrej RUBLEV, používá se též transkripcí převedený tvar Rubljov, rusky Андрей Рублёв (1360 ? – 29. leden ? 1430)

je považován za nejvýznamnějšího

Eila Vilhelmina HILTUNEN (22. listopadu 1922, Sortavala – 10. října 2003, Helsinky)

finská sochařka. Jejím nejslavnějším dílem je Sibeliův památník v Helsinkách z roku 1967. Kromě tohoto monumentálního památníku vytvořila Hiltunenová

Natálie Sergejevna GONČAROVOVÁ, rusky Наталья Сергеевна Гончарова, francouzsky Nathalie Gontcharoff

rusko-francouzská

FEIDIÁS Φειδίας (asi 490 př. n. l. – asi 430 př. n. l.)

antický řecký sochař klasického období. Patří k nejvýznamnějším světovým sochařům. Narodil se v Athénách v době řecko-perských válek. Sochařství

Robert DELAUNAY [robér delóné] (12. dubna 1885 Paříž – 25. října 1941 Montpellier, Francie)

francouzský kubistický malíř, představitel abstraktního malířství. Vyrůstal u strýce, který v něm spatřil rodící se malířský talent.

Eugéne DELACROIX [Delakrua] (26. dubna 1798, Charenton-Saint-Maurice, Francie – 13. srpna 1863, Paříž, Francie)

francouzský malíř období romantismu, významná osobnost světového malířství 19. století. Do dějin výtvarného umění se zapsal především

André DERAIN (10. června 1880 v Chatou – 8. září 1954 v Garches)

francouzský malíř sochař, grafik a scénograf, jeden ze zakladatelů fauvismu. V roce 1898 vstoupil do pařížské Académie Camillo (studoval malbu). Seznámil se s Henri Matissem.
Derain

ČCHI PAJ-Š (1864 – 1957)

čínský malíř, kaligraf, řezbář a básník. Měl mimořádný vliv na formování čínského malířského stylu 20. století. 

Čchi Paj-š' patří k nejvýznamnějším čínským malířům 20. století.

Benvenuto CELLINI [čelíny] (3. listopadu 1500 Florencie – 13. února 1571 tamtéž)

italský zlatník, sochař a spisovatel, který se stal známý svými manýristickými kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou "Vlastní

Andrea del VERROCCHIO , vlastním jménem Andrea di Michele di Francesco di Cioni (1435, Florencie – 10. října 1488, Benátky)

italský renesanční malíř, zlatník a sochař činný v Římě, ve Florencii a v Benátkách, kde pobýval kvůli jedné ze svých

Francois RUDE (4. ledna 1784, Dijon – 3. listopadu 1855, Paříž)

francouzský sochař. Rude byl vyučen nejprve kovářem, ale od roku 1807 se vzdělával v Paříži na École des Beaux-Arts.

Frans SNYDERS, též Snijders (1579–1657)

vlámský barokní malíř zátiší a zvířat. Frans Snyders se narodil v roce 1579 v Antverpách, pokřtěn byl 11. listopadu 1579. Studoval u Pietera Brueghela mladšího a u Hendricka van Balen. V roce 1602

John Singer SARGENT (12. ledna 1856 Florencie – 14. dubna 1925 Londýn)

jeden z nejúspěšnějších amerických malířů-portrétistů ve své době, později působil spíše jako nadaný krajinář. Sargent se narodil v italské Florencii americkým rodičům.

Roelandt SAVERY, též Saverij či Savry (1576/78 Kortrijk, též Courtrai – 1639 Utrecht)

přední malíř na dvoře císaře Rudolfa II. Vlám Roelandt Savery byl jedním z nejoriginálnějších a nejosobitějších malířů, jenž pracoval v císařských službách.

Karl SCHMIDT-ROTTLUFF (1. prosince 1884, Rottluff – 10. srpna 1976, Berlín) 

německý expresionistický malíř a grafik. Na jeho tvorbu měl velký vliv Nolde. Po rozpadu expresionistické skupiny Die Brücke si dokázal najít cestu

Luca di Simone della ROBBIA (červenec 1400 – 20. února 1482)

italský renesanční sochař činný ve Florencii v 15. století. Proslavil se především svými pestrobarevně glazovanými majolikami, tuto techniku také zdokonalil. Založil celou

Jan PREISLER (17. února 1872 Králův Dvůr-Popovice – 27. dubna 1918 Praha)

český akademický malíř a vysokoškolský profesor. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole, pod vedením profesora Františka Ženíška. Byl jedním z prvních, vůdčích představitelů

Tadeusz MAKOWSKI (29. ledna 1882 Osvětim – 1. listopadu 1932 Paříž)

polský malíř. V letech 1902–1906 studoval klasickou a polskou filologii. Patří k nejvýraznějším osobnostem polské malby 20. století. Syntéza kubismu a stylizace

Antonello da MESSINA, původně Antonello di Giovanni di Antonio, zvaný také Antonello degli Anton (kolem 1430 Messina – 1479 tamtéž)

italský (sicilský) malíř rané renesance, jeden z průkopníků olejomalby v jižní Itálii. Přispěl hlavně

Jean Auguste Dominique INGRES (1780–1867) 

francouzský malíř, vůdčí představitel klasicismu v malbě. Sám sebe považoval především za malíře historických výjevů, za jeho nejvýznamnější odkaz však dnes jsou považovány především jeho portréty

Aert de GELDER (1645 - 1727)

holandský malíř. Byl člověkem životní radosti. I v pokročilém věku byl prý mladý duchem. Nikdy se neoženil.

Aert de GELDER: Hostina

Emilio GRECO  (1913-1995) 

italský sochař, rytec, medailér, spisovatel a básník. Proslavil se především svými monumentálními bronzovými sochami, které jsou umístěny po celém světě v muzeích, jako je - Tate Modern, Ermitage Museu Coleção

Alexej von JAWLENSKIJ, vlastním jménem Alexej Georgijevič Javlenskij, rusky Алексей Георгиевич Явленский (1864-1941)

Bernardo STROZZI, také Il Cappuccino, nebo Il Prete Genovese (1581-1644)

italský mnich řádu kapucínů a malíř-figuralista raného baroka; byl autorem oltářních obrazů, portrétů, žánrů, alegorických i mytologických scén, ale také zátiší. Bývá pokládán

PRAXITELÉS řecky Πραξιτέλης (asi 370 př. n. l. – 330 př. n. l.)

starověký řecký sochař, jeden z nejvýznamnějších sochařů 4. století př. n. l. 

Je pravděpodobně

Pieter de HOOCH, někdy též uváděn jako Hoogh či Hooghe (1629, Rotterdam - 1684, Amsterdam)

nizozemský malíř. 

Jeho otec byl zedník, matka porodní bába. Měl čtyři sourozence, kteří všichni zemřeli v dětství. 

Jean CLOUET (1480–1541)

francouzský renesanční malíř, miniaturista, který pracoval ve Francii během vrcholné renesance. Byl otcem malíře Françoise Cloueta. Je znám také pod přezdívkou "Janet".

Gustav KLIMT  (14. července 1862 Baumgarten u Vídně, nyní součást Penzingu – 6. února 1918 Vídeň-Alsergrund)

rakouský malíř žijící převážně ve Vídni. Klimt jako malíř reprezentuje nejlepší období Vídně – dobu, kdy tu vznikala

Karl HOFER (1878-1955)

německý expresionistický malíř. Byl jedním z mnoha německých umělců, jejichž dílo bylo v roce 1933 odsouzeno jako zvrhlé umění. 

Karl

Emile Antoine BOURDELLE, plným jménem Émile-Antoine Bourdelle (1861-1929)

francouzský sochař a malíř. Pracoval v ateliérech A. J. Daloua a Augusta Rodina. Sám ovlivnil několik umělců jako byli Henri Matisse, Aristide Maillol nebo Alberto Giacometti.

Giacomo MANZÚ (1908–1991)

italský sochař, medailista, grafik a kreslíř. Jeho figurativní umění se vždy orientovalo podle přírody, nikdy nebylo zcela abstraktní. V letech 1953 a 1983 získal Cenu Antonia Feltrinelliho.

Paolo UCCELLO, Paolo di Dono zvaný Uccello (1397 Pratovecchio u Arezza – 1475 Florencie)

italský raně renesanční malíř, mozaikář, dekoratér a nadšený zastánce perspektivní teorie, kterou usiloval důsledně aplikovat v malířství.

DONATELLO, vlastním jménem Donato di Niccolò di Betto Bardi (asi 1386 Florencie – 13. prosince 1466 Florencie)

byl florentský sochař a umělec rané renesance. Je považován za jednoho ze zakladatelů individualizovaného sochařského

George SEURAT, plným jménem Georges-Pierre Seurat (2. prosince 1859 Paříž – 29. března 1891 Paříž)

byl francouzský malíř, zakladatel neoimpresionismu. Vynalezl a používal techniku pointilismu či divizionismu, což bylo skládání obrazu z malých

Lucas van LEYDEN, také Lucas Hugensz nebo Lucas Jacobsz (1460-1533)

severoholandský malíř, kreslíř, mědirytec, autor leptů a dřevořezů. Získal proslulost ještě během svého života a je považován za jednoho z největších rytců v historii umění.

Gerard ter BORCH , také Terburg nebo Terborch (1617, Zwolle – 8. prosince 1681, Deventer)

nizozemský malíř žánrových scén a portrétů. Člen haarlemského cechu Sv. Lukáše.

Ter Borch maloval portréty se

Rafael SANTI, známý také jako Raffaello Sanzio da Urbino nebo jen Raphael (1483-1520)

italský malíř a architekt v období vrcholné renesance. Spolu s Michelangelem a Leonardem da Vinci je považován za nejvýznamnějšího výtvarného umělce té doby.